Platónská tělesa 

Pravidelné mnohoúhelníky jsou dvourozměrné tvary, kde jsou všechny strany a všechny úhly stejné. Gnostici věřili, že tyto čisté dvourozměrné geometrické formy existují jako pre-manifestační myšlenky v "myšlence" Univerzálního Vědomí.

Tyto tvary jsou archetypální vzorce v našem vědomí představující Ideál neboli Univerzální princip. Při rozjímání jim vrozeně rozumíme, jakmile si začneme pamatovat jejich důležitost.

Všimněte si čísel spojených s každým známým tvarem. Součet vnitřních úhlů je součtem úhlů každého tvaru.

Například pravidelný (nebo rovnostranný) trojúhelník má tři strany a tři úhly 60 °.

3 x 60 = 180 °.

Číslo trojúhelníku je tedy 180.

Seznamte se s každým číslem a pokuste se zapamatovat si číslo každého obrazce. Tato čísla a platonická pevná čísla, o nichž se bude diskutovat dále, jsou základem kánonu posvátného čísla a budou se neustále objevovat během studia posvátné geometrie a esoterického proudu znalostí.

Struktury krystalů odrážejí dokonalost vesmíru v jeho pozemském projevu. Řecký filozof Pythagoras objevil základní matematické symetrie, které se nacházejí v hudbě a fyzickém tvaru. Ve své snaze pochopit vesmír odhalil tři klíčové tvary v hmotě: čtyřstěn, šestistěn a dvanáctistěn.

Považoval tyto přirozené shody za vzorové v matematice, jazyce, hudbě a vědě. Jeho objev ukázal, že hmota se skládá z dokonalých forem sestávajících z rovnoramenných, rovnoúhlých polygonů (uzavřených geometrických tvarů spojených s přímkami, se stejně dlouhými stranami a shodnými úhly).

O sto padesát let později Theaitétos určil další dva tvary - osmistěn a dvacetistěn - jako součást základních struktur formy. Ke svému závěru došel tak, že pokračoval ve zkoumání původního Pythagorova teorému. Spojením těchto tvarů vznikají tzv. platónské tělesa. Platón později spojil určité tvary se čtyřmi pozemskými živly - ohněm, vodou, zemí a vzduchem. Pátý tvar představuje ducha neboli nehmotné a metafyzické.

Jsou to jediné tvary:

• se stejnými délkami stran
• se stejnými vnitřními úhly
• které vypadají stejně z každého vrcholu (rohový bod)
• s plochami ze stejného pravidelného mnohoúhelníku (trojúhelník, čtverec, pětiúhelník) 3, 4, 5
• že všechny dokonale zapadají do koule (okolní sféry) se všemi body spočívajícími na obvodu (To znamená, že platonická tělesa se přesně vejdou do koule přiměřené velikosti se všemi body přesně dotýkajícími se obvodu.)

Platónská tělesa slouží jako klíč k posvátné geometrii a numerickému vzorci božského plánu. Tvar čtyřstěnu můžeme vidět na pyramidách, kterých se užívalo jako ohnisek ke shromažďování a rozvíjení duchovní energie. Tyto symetrické tvary se opakují v každé oblasti života - od sněhových vloček po vlákna DNA, od architektury po fotbalový míč.

Posvátná geometrie stanovuje přesná pravidla, jež uplatňovaly všechny civilizace na Zemi při stavbě pyramid, katedrál, chrámů, paláců a zahrad. Jedině tak mohla vzniknout jedinečná díla, z kterých vyzařuje soulad s přírodou a vesmírem. Působí na nás, aniž bychom dokázali rozumově vysvětlit proč.

Říkáme, že tato místa, stavby či díla mají Genius Loci (duch místa, specifické atmosféry dané oblasti, prostředí, uměleckého díla či stavby). Takováto díla jsou nadčasová. Principy posvátné geometrie jsou cíleně postaveny na přesných matematických propočtech, které vychází z univerzálních principů, jež platí v přírodě a ve vesmíru.

Posvátná geometrie je vlastně základním jazykem vesmíru; geometrie, podle které je stvořena veškerá námi pozorovatelná realita. Tvar (trojúhelník, kolo, čtverec, ovál, hvězda, ležatá osmička, pyramida, čtyřstěn, koule, krychle) vytváří proud.

Určité tvary pozměňují vibrace specifickým způsobem a mohou popohnat proud energie. Pokud pochopíme vliv tvaru na proud energie, uvolníme bariéry v toku energie a spojíme místo/část těla s přirozeným proudem. Posvátná geometrie také přináší mužskou a ženskou energii do rovnováhy a harmonie.

Řecký filozof Platón (427-347 př.n.l.)  použil pro objasňování svého učení o podstatě hmotného světa 5 pravidelných těles, která dnes nazýváme Platónskými tělesy.

Krychli, osmistěn, čtyřstěn a dvacetistěn považoval za představitele čtyř základních živlů, jimiž byly podle jeho učení země, vzduch, oheň a voda.